Starší než rok
Zveme vás srdečně ke sdílení radosti z navrácení svitku Tóry. Slavnost proběhne ve čtvrtek 28. srpna od 19 hod. v synagoze za vedení kantora Michala Foršta. Hudební doprovod obstará skupina Tateloshn.
Věci mají své místo, nebo by aspoň měly mít. Cesty jejich návratu jsou někdy pořádně klikaté a náhoda je často nablízku.
Před několika málo lety objevili řemeslníci na půdě čkyňské synagogy při opravě její střechy svitek původní čkyňské Tóry. Nikdo o ní do té doby nevěděl, byl to vlastně malý zázrak.
Tóra představuje pro Židy „naučení", jak rozvažovat a na základě toho také konat. Podle tradice Tóra obsahuje 613 příkazů (248 kladných a 365 záporných). Prvořadým je samozřejmě obsah Tóry, nicméně i forma sdělení je důležitá. Sefer Tora je označením pro pergamenový svitek s textem Tóry, jež se používá k liturgickému čtení při bohoslužbách. Židé jej mají ve velké úctě a je považován za posvátný předmět. Zároveň jej mají i rádi, jak jsme měli možnost se přesvědčit při slavnosti znovuzasvěcení naší synagogy v říjnu loňského roku.
V r. 1942 nařídil Nacistický úřad Ústředna pro židovské vystěhovalectví židovským obcím s výjimkou Sudet, aby všechny své liturgické předměty včetně tisků zaslaly do Prahy do sbírek nově vznikajícího Židovského ústředního muzea. Takto se zde ocitlo 1 800 svitků Tóry. Po r. 1945 si znovuobnovené židovské obce vzaly Tóry nazpět, od mnohých obcí se po jejich zániku vrátily zpět do muzea. Komunisté v šedesátých letech mnohé svitky prodali, ty se dostaly do Londýna, kde byly restaurovány a následně rozebírány Židy do celého světa.
Čkyňská Tóra po celou tu dobu ležela na půdě a čekala, až přijde její čas. Jestli zde byla Židy „odložena" hned poté, co se v samém konci 19. století přesunula židovská náboženská obec do Vimperka nebo sem byla „přemístěna" rodinou Španingerů po r. 1922, kdy koupili synagogu od Vimperské náboženské obce, už asi nezjistíme. Stejně se už nedozvíme, zda o ní poslední čkyňská Židovka paní Španingerová vůbec věděla, a ani to, proč se o ní zřejmě nikomu nezmínila.
Při již uvedeném znovuzasvěcení synagogy v loňském říjnu byla Tóra čtena přítomnými věřícími, nicméně fyzický stav svitku neodpovídal důležitosti, již představuje pro čkyňskou synagogu. Díky prostředkům z projektu obnovy synagogy mohla proběhnout náročná několikaměsíční restaurace a dnes je toto „srdce" naší synagogy připraveno, aby se navrátilo, kam patří, do schránky ve svatostánku (aron na-kodeš).
Navrátit věci, kam patří, je možné. Zvrátit lidské osudy s nimi spojené je nad lidské síly. Přesto bychom na ně neměli zapomenout.
