Sváteční i všední dny na venkově v Pošumaví byly pevně provázány s vírou, ale stejně úzce s hospodařením na půdě. Mezi největší církevní svátky patřívaly poutě slavené v den svátku patrona místního kostela. Největší lidová slavnost - masopust, byl určen nejdůležitějšími církevními svátky - Velikonocemi. Mezi nejznámější zemědělské slavnosti patřívaly konopické či posvícení k radosti nad sklizenou úrodou. Lidové zvyky Pošumaví jsou založeny na křesťanské tradici, najdou se však ještě starší, vycházející z pohanské tradice. Šlo třeba o pálení čarodějnic, velikonoční řehtání nebo řezání barborek. Některé lidové slavnosti jako masopust, Velikonoce, stavění májky nebo konopická jsou stále živé.
Pošumaví bylo vždy zemědělským a také chudým krajem. Hlavní plodinou bývaly brambory, choval se dobytek. Nedostatek pracovních příležitostí přispěl k rozvoji řemesel, jež sloužila opět převážně k podpoře zemědělství. Byla to jednak výroba domácká, podružná, kdy si sami vyráběli potřebné věci pro hospodaření, např. dřeváky, košíky, košťata, jednak se specializovala řemesla jako např. koláři, bednáři, sedláři a jiní. Tady musel být řemeslník náležitě vyučen a projít tovaryšskou zkouškou k samostatnému výkonu řemesla. Se změnou výrobních technologií mnohá stará řemesla zmizela a dále mizí. Díky pár nadšencům se ale i v Pošumaví daří některá stará řemesla znovu oživovat.
Krušlovský včelín
Včely žijí na naší planetě miliony let a vybírání medu bylo našimi předky výtvarně znázorněno již před 15 tisíci lety. Jak důležitý byl med pro člověka, věděl i praotec Čech. Ve zdejší krajině se usadil i proto, že oplývala nejen mlékem, ale i strdím, což není nic jiného, než staročeský výraz pro med. Včelaření se věnovali i mniši v klášterech v 10. století.
V Krušlově už sice nenajdete včelstva v klátech, tj. vydlabaných špalcích, nebo slaměných koších, ale i tak na vás dýchne zdejší včelín něčím archaickým. Od roku 1948 zde Josef Mach postupně vytvořil unikátní včelín s 65 malovanými a vyřezávanými úly. Interiér vyzdobil až dvěma stovkami dřevořezeb, převážně se včelařskou tématikou. Uvnitř včelína najdete nejrůznější pomůcky pro včelaření a medomety. Po smrti pana Macha byl včelín zásluhou občanského sdružení Krušlovský včelín, o. s., opraven a zpřístupněn veřejnosti. Na přilehlém pozemku jsou pořádány i různé kulturní akce či tvořivé dílny.
Kde: Krušlovský včelín, o.s.,
Krušlov 24, 387 19 Čestice
Kdo: Daniel Havlík, tel. 608 272 268, 388 423 616
Kdy: květen - říjen, Út-Ne 10-18 hod.
Pro větší skupiny po telefonické domluvě i mimo sezónu
info@kruslovskyvcelin.cz
Malenický hamr
Člověk, jenž kov zpracovával již od doby železné, si snažil svou těžkou práci po staletí usnadňovat. Obrovskou pomoc získal vynálezem vodního kola. Vznikají tak hamry, kovářské dílny, jejichž buchary jsou poháněny vodním kolem.
Na okraji Malenic stojí technická památka - hamr, kdysi poháněný vodním kolem na spodní vodu. Byl postaven roku 1804 a využíval vodní síly řeky Volyňky. Náhonem přiváděná voda uváděla přes vodní kolo do pohybu mohutný buchar a přes transmise i brusy, nůžky i jiné mechanismy potřebné ke kovářské práci. Kovaly se zde sekery, lopaty, motyky, krumpáče a jiné zemědělské nářadí.
V roce 1913 byl hamr opraven a plně pracoval až do roku 1961, kdy byl mechanicky poháněný buchar nahrazen pneumatickým a i další stroje začaly být poháněny elektromotorem. V současnosti je hamr s původním zařízením i nářadím přístupný jako muzejní expozice. Přímo v Malenicích se v č. p. 51 dochovala i stará Staňků kovárna.
Kde: Hamr kujná huť,
K Hamru 70, 387 06 Malenice
Kdo: Oldřich Hamtil, tel. 383 371 371
Kdy: po telefonické domluvě
Netradiční tkalcovna v Bošicích
Mezi nejstarší způsoby výroby látek je tkaní, lidé se mu věnují více jak čtyři tisíce let. I způsob výroby je takřka neměnný. Je založen na provlékání osnovních nití nitěmi útkovými.
Na Šumavě a v Pošumaví bylo tkaní převážně doplňkovou zimní výrobou, přičemž se zdejší obyvatelé, překvapivě většinou muži, věnovali hlavně tkaní plátna ze lnu, konopí či vlny.
V Bošicích u Čkyně si v roce 2013 otevřeli malou tkalcovnu, a tím navázali na staré tradice, manželé Jiřičkovi. Tkalcovna je vybavena třemi různě velikými stavy, kterým dominuje tkalcovský stav „Ferdinand" S-111/16 firmy Artex Strmilov. V tkalcovně pracují i tělesně handicapovaní zaměstnanci. Součástí provozu tkalcovny je i prodej zdejších výrobků nebo řemeslné workshopy.
Kde: Na Vlně - netradiční tkalcovna, Bošice 45, 384 81 Čkyně
Kdo: Ivana Jiřičková, tel. 775 037 437
Kdy: Po, St, Pá 9-15 hod.
navlne@navlne.com
Vinuté perly v Nezdicích
Jedním z tradičních šumavských řemesel je sklářství. První zmínky o sklářství na Šumavě pochází ze 14. století. V nižších polohách Pošumaví pak vznikají sklárny na Stachách, Masákově Lhotě nebo Vimperku. Brusírna zrcadel byla i v nedalekých Sudslavicích. Mezi nejčastější výrobky starých šumavských skláren patřily tzv. páteříky, což byly korálky na růženec.
Na tuto sklářskou tradici navazuje výtvarnice Jana Wudy ve své dílně v Nezdicích. Své korálky vytváří nahříváním barevných skleněných tyčinek v plamenu kahanu a jejich omotáváním na kovovou tyčku. V dílně paní Wudy si výrobu korálků můžete i vyzkoušet. Pořádá i delší, např. dvoudenní kurzy či tvořivé dílny. Na místě lze samozřejmě zakoupit už hotové výrobky, ale pokud se budete chtít sami věnovat jejich výrobě, lze koupit i komponenty pro výrobu perel. Samozřejmostí je ukázka výroby perel či přednáška o historii sklářství.
Kde: Ing. Jana Wudy, Nezdice na Šumavě 197, 342 01 Sušice
Kdo: tel. 606 889 532
Kdy: Červenec - srpen Út, St, Čt 15-18 hod.
jana@wudy.cz
Sklářská huť Jiřího Kozla ve Vimperku
Od roku 2011 vyrábí skleněné výrobky ve své huti na kraji Vimperka sklářský mistr Jiří Kozel. Za svého působení doma i v zahraniční získal zkušenosti, které můžete obdivovat i na vlastní oči. Většina výrobků je vyráběna ve skandinávském designu norské sklářské výtvarnice Kari Ullebergové.
Huť si můžete prohlédnout s odborným výkladem, popřípadě i zkusit práci se sklářskou píšťalou. Ve sklářské huti se konají i sklářské workshopy známých výtvarníků či jiné zajímavé akce.
Kde: Sklářská huť Vimperk, 1. máje 596, 385 01 Vimperk
Kdo: Jiří Kozel, tel. 737 775 628
Kdy: Po-Pá 8.30-16 hod., So-Ne 9.30-16 hod., po domluvě i jindy
jiri.kozel@seznam.cz
Skype: kingofhell1
Pivovar ve Vimperku
Na tradici pošumavských pivovarů navazuje rodinný Šumavský pivovar ve Vimperku, s ročním výstavem 300 hektolitrů. Z českých surovin zde vaří ležák technologií spodního kvašení. Kromě základního sortimentu najdete v nabídce pivovaru i různé speciály a vimperská piva získala ocenění český sládků. Oblíbená jsou zejména 13° Tmavý speciál, 12° Polotmavý ležák nebo „jarní" 14° pivo Vimperský Märzen. Součástí pivovaru je i restaurace se šumavskými specialitami. Po předchozí domluvě se může návštěvník zúčastnit prohlídky pivovaru nebo vaření piva, vše s odborným výkladem.
Kde: Šumavský pivovar
Steinbrenerova 48/1, 385 01 Vimperk
Kdo: Ing. Jiří Hojdar, tel. 388 310 511
Kdy: září - červen St-So 11-23 hod., Ne 11-16 hod., červenec - srpen Po-Ne 11-23 hod.
rezervace@sumavskypivovar.cz
Bylinková zahrada Ky.By Chlumany
Bylinková zahrada Ky.By v Chlumanech u Vlachova Březí je otevřena od května do října. Návštěvník v ní najde sazenice nejrůznějších bylinek a léčivek, ale i rostliny čerstvě řezané. Zahrada představuje prvky ekologické zahrady - hmyzí dům, vrbovou chýši nebo bylinkovou spirálu aj., ale nabídne i příjemné posezení. Prodávají se zde sezónní plody ze zahrady či přebytky od malopěstitelů z okolí. Častých přednášek i kurzů o bylinkách a léčivkách se může zúčastnit nejširší veřejnost. Pošumavská vesnička Chlumany je známá i svými trhy, které se konají vždy první sobotu v měsíci od jara do podzimu.
Kde: Obec Chlumany, Chlumany 60, 384 22 Vlachovo Březí
Kdo: Ivana Vlková, tel. 388 329 343, 602 328 400
Kdy: květen - říjen Po-Pá 8-12 hod. a 12.30-15.30 hod., So 8-12 hod.
