| |
Novinky: | 28.11.2010 | |
Na ja?e proveden
Trámy bývalé ženské galerie napadla houba, bylo t?eba všechny vym?nit, vyrobit nový strop a novou podlahu. Dokon?eno do konce listopadu, získáno 170 000,- od ministerstva kultury a 100 000,- od kraje. To v?ru je hodn? málo.
|
Novinky: | 10.10.2009 | | 
Poté, co byl náš projekt Obnovy synagogy p?ijat do ministerského programu Záchrana architektonického d?dictví, máme kone?n? možnost každoro?n? plynule opravovat, podle toho, kolik prost?edk? se nám poda?í shromáždit. Letos je to 1,150 000,- korun. D?kujeme nesmírn? zejména panu Janu Zelenkovi, jenž daroval sto tisíc korun, a panu Alexi Woodlovi, za dar 10 000,- dolar?. Pan Loeffler, firma Seaquest Loeffler Ckyne, uvolnil 20 000,- korun. Všem t?mto pán?m pat?í náš velký dík, stejn? jako všem, kdo se zasadili o grantové p?ísp?vky, jmenovit? zejména panu Aleši Krej?? z ?eských Bud?jovic.
Budou tedy dokon?eny vnit?ní prostory prvního patra synagogy v?etn? oken a dve?í!!Fotografie ukazují první kontrolní den - 9.10.2009.
Firma Tekton Volyn?, stavbyvedoucí ing Petr Ráb; stavební dozor ing.M.Medek z Vimperka. Díky nejv?tší pat?í t?mto dv?ma pán?m, kte?í se p?enesli p?es peripetie obnovení stavby s nevídanou profesionalitou.
|
Novinky: | 18.04.2009 | | Všem p?íznivc?m a p?átel?m doporu?ujeme novou knížku Jaroslava Achaba Heidlera VEP?OŽROUT MOŠKE.
22 pesachových p?íb?h? p?eložených z p?vodních pesachových vypráv?ní - "Ercejlungen", psané v jidiš. Život východních chasid? a jejich p?ístup k tradici je podán v kouzelném jazyce lidových p?íb?h? - jidiš na vás mrká z každé v?ty. Achabovi se poda?ilo p?evést jeden jazyk do druhého, a nepoztrácet ani malebnost, ani "dobrodružství p?íb?hu" Zárove? vás text nenápadn? vede k pochopení a úct? k n??emu, co sami již neznáme, m?žeme nahlédnout na symboliku sv?ta judaismu zp?sobem, jakým to umí jen Achab.
Knížku vydalo vydavatelství Práche?ské o.s.Horaž?ovice, 2009 (www.prachenskenakladatelstvi.cz), ilustrace Jakub Frydrýšek, odpov?dný redaktor Karel Skalický. Prodejní cena 220 K?, možnost poslat na dobírku, nebo se stavte ve voly?ském m?stském muzeu, ?i ptejte se u svých knihkupc?.
|
Novinky: | 22.03.2009 | | Avoataynu je genealogický v?decký ?asopis vycházející v Americe.
Alex Woodl p?ijel lo?ského roku p?edat synagoze osobní dar 10 000 dolar?.
A napsal o tom ?lánek.
Vyšel s naší fotkou na titulu:
Roku 1828 nabídl majitel usedlosti svým židovským spoluob?an?m, aby si postavili na jeho pozemku novou synagogu, pokud mu prodají pozemek, na kterém stála ta stará. Souhlasili, a nová, v?tší synagoga byla postavena v prostém klasicistním stylu. Dnes je jednou z nejstarších v celých jižních ?echách, se zachovalou zimní modlitebnou a p?vodní schránkou na tóru. V p?ízemí je hlavní modlitebna a místnosti bývalé školy, bytu rabína, a kuchyn?. Bohoslužby zde probíhaly až do první sv?tové války. Mezitím v?tšina židovských rodin odešla do blízkých m?st (Vimperk), komunita se p?est?hovala do Vimperka a ve ?kyni zanikla. Ze synagogy se stala dílna a bytový d?m. Po druhé sv?tové válce z?stala opušt?na, odsouzena k zániku.
M?j pra prad?d, David Wudl, narozen ve ?kyni 1843, emigroval do Spojených Stát? v polovin? 19. století. Poda?ilo se mi navštívit místa, kde se tento m?j p?edek narodil. Poprvé jsem to m?ste?ko, vzdálené od Prahy zhruba dv? hodiny jízdy, navštívil v roce 2001. A setkal se tady s báje?ným úsilím místních lidí zachovat vzpomínky na židovské spoluob?any, kte?í tu žili po staletí p?ed nimi. Dobrovolníci, vedeni panem profesorem Janem Podlešákem, p?ekrásn? obnovili místní židovský h?bitov. Své vlastní prost?edky v?noval Dr. Podlešák pro pietní sí?, vybudovanou z bývalé márnice, je v?nována ob?tem nacismu, odtud i ze širokého okolí. Podobn? bylo zapo?ato i úsilí o obnovu synagogy, kde by bylo místní židovské muzeum, um?lecká galerie (významní malí?i sem již v?novali svá díla), a st?edisko kultury v širokém slova smyslu. Spole?nost pro obnovu synagogy byla založena roku 1990, aby ší?ila pov?domí o této památce a sbírala prost?edky na její obnovu. Vznikla tak nová st?echa, zasazena okna, odstran?ny pozd?jší p?estavby. Budova je chrán?na proti dalšímu chátrání a již využívána. ?lenové a p?íznivci spole?nosti pocházejí z r?zného prost?edí, podnikatelé i fará?i církve katolické i protestantské, ale i prostí ob?ané. P?edsedou je paní Jindra Bromová. Je vždy nápomocna všem, kdo navštíví ?kyni by? neohlášeni hledajíce stopy svých p?edk?.
Od této první návšt?vy jsem velmi cht?l pomoci finan?ním darem, poda?ilo se mi to roku 2008 a naplánoval jsem osobní p?edání. Doprovázela mne moje nete?, Rebeka, která dosud ?eskou republiku nevid?la, a také ji zajímají ko?eny naší rodiny. N?kolik dn? jsme strávili v Praze, to je m?sto, na které vám váš ?as nikdy nesta?í. Zavolal jsem paní Bromové, a ?ekl jí, že dorazíme do ?kyn? v sobotu dopoledne. Tehdy jsem se dozv?d?l, že je pro nás p?ipraveno p?ekvapení. Do ?kyn? nás laskav? svezl Julius Müller, a tak jsme vyrazili na víkend, na který Rebecca ani já v život? nezapomeneme.
Tentokrát jsme se mohli ubytovat v malém místním hotelu, kde jsme už m?li rezervovaná místa. To bylo poprvé po více než jednom století, co naše rodina op?t nocovala ve ?kyni.
Jindra nás zde v poledne uvítala, a oznámila první akci, slavnostní p?ijetí na radnici o pár hodin pozd?ji. Radnice, bývalý záme?ek, který kdysi pat?il majiteli tohoto panství, je umíst?n p?ímo naproti domu, ve kterém žil m?j pra pra prad?d, Jeremiáš Wudl, a kde se David Wudl narodil. Jak jsme se blížili k radnici, uvid?li jsme množství lidí, ?ekajících na „zvláštní hosty“ – nás! Vstoupili jsme do slavnostního sálu a byli srde?n? uvítáni mladým starostou ?kyn?, který nám také ve?ejn? pod?koval za náš dar. Dostali jsme kytice kv?tin, a odebrali se všichni do synagogy Tam nám byl p?edstaven pan Michael Foršt, kantor židovské obce v Liberci, aby nás vedl p?i odpolední bohoslužb?. Pan kantor Foršt je ?lov?k tak plný energie a ší?ící takové charisma, jakého jsem ješt? nepotkal. Vyšli jsme po schodech do zimní modlitebny, kde lze vid?t p?vodní schránku na tóru. Michael zde pronesl kázání o rovnosti všech lidí p?ed Bohem, a spolu s Juliem provedl s p?ivezenou tórou po?áte?ní ob?ad a p?ípravu na ?tení. Byla mi prokázána ?est ?tení Tóry, s pomocí Juliovy knihy s fonetickým p?episem v hebrejštin? jsem byl schopen obstát, a po mn? byla pozvána Rebeka, a pak i Jindra a Dr. Podlešák, všichni jsme byli poct?ni výsadou ?tení Tóry. Poté, co byla Tóra vrácena do schránky, fará? protestantské církve p?ednesl promluvu o spole?enství všech lidí bez ohledu na rasu ?i vyznání. Poté Michael, doprovázen na akordeon kolegou z pražského filharmonického orchestru, zpíval bezpo?et písní. Krása jeho hlasu bezezbytku plnila celý prostor. Nakonec se na tráv? p?ed synagogou konala malá recepce.
V ned?li ráno nás Julius vzal do Hartmanic, asi hodinu jízdy odtud, abychom vid?li znovu obnovenou zdejší synagogu (www.hartmanice.cz) . Obnova této budovy byla možná díky v archivu objeveným p?vodním nákres?m. Požádal jsem Julia, aby se pokusil pátrat po t?ch ?ky?ských, jelikož nebyly zatím nalezeny. Poté jsme se znovu sešli v zimní modlitebn? a pan Dr. Podlešák p?ednesl projev o historii zdejšího židovského osídlení a synagogy samé. Pod?koval jsem Spole?nosti za p?ipomínku a úsilí o zachování kultury a historie lidí, kte?í kdysi ve ?kyni žili. P?ešli jsme pak na místní židovský h?bitov, kde v pietní síni Dr. Podlešák p?e?etl jména místních židovských ob?an?, deportovaných nacisty do polských vyhlazovacích tábor?.
Op?t v synagoze pak velkým lou?ením a objímáním skon?il nezapomenutelný víkend, ale události t?ch dvou dn? mne provázely ješt? dlouho poté. Více se lze dozv?d?t a podívat se na fotografie na www.synagoga-ckyne.cz/index.php?lang=eng>. P?ejd?te na Celebration in Ckyne a klikn?te na Link.
Alexander Woodle je ?lenem židovské genealogické spole?nosti v Bostnu a bývalý ?editel ve?ejné knihovny d?jepisné genealogické spole?nosti v Nové Anglii (NEHGS). Publikoval ?lánky o židovské genealogii v NEHGS, AVOTAYNU, a Mass-Pocha, a p?ednášel na genealogických konferencích všech úrovní. V sou?asné dob? je profesionální genealog.
|
Novinky: | 22.03.2009 | | Tak se p?iblížil okamžik, na který jsme ?ekali 18 let.
Naše synagoga BYLA p?edb?žn? p?ijata do programu Záchrana architektonického d?dictví - kone?n? !!!!!!!!!!!! Už ani nevím kolikrát jsme se o to pokoušeli, tentokrát se za nás postavil bývalý ?editel Památkového ústavu v ?eských Bud?jovicích pan Aleš Krej?? !
Zatím p?l milionu, ale m?žeme žádat každý rok znovu. A na kraji máme další žádost, kdo m?žete podpo?te!
|
|
|
